♥Básničky o Přátelství

 

Básničky o Přátelství :)

 

Přítel je ten, co zná tvá tajemství,
přítel je ten, co zná i tvé neřesti.
Přítel je ten, co ti vždy pomocnou ruku podá,
přítel je ten, co pro tebe mnoho věcí udělá.
Přítel ví, jak ti zvednout náladu,
přítel ví, jak navodit ti pohodu.
Přítel je důležitá osoba v životě každého z nás,
važ si ho, je to dobré pro oba,
když ho ztratíš, nenajdeš ho zítra zas.

 

 

 

Život je velký kolotoč,
ve kterém nikdo neví proč,
jednou jsi dole, jednou nahoře.
Jen věrní přátelé zůstávají,
kteří tě vždy rádi mají,
ať se máš dobře či nedobře.

 

 

Jak dlouho už spolu kamarádíme?
Mám pocit, že věčnost to je.
Ještě nikdy mě nezklamala,
ani když byla holčina malá.
Je pro mě strašně moc důležitá,
nikomu nikdy nic nevyčítá.
Mám ji ráda pro její skromnost,
s ní dopřávám si života volnost.
Člověk se s ní hned cítí líp,
není nad to, takovou kámošku mít.

 

 

 

I když ti je nejhůře,
přítel ti vždy pomůže.
Máš-li problémy dokola,
přítel, to je podpora.
Sám je řešit nemusíš,
když přítele poprosíš.
A když už tě v zimě nohy zebou,
on je stále s tebou.
Tak proč se pořád ptáš,
na co přítele máš?
Vždyť on je s tebou v každé době
a nejlépe se vyzná v tobě.

 

 

 

Roky mé plynou bez nehody,
je za tím kamarád do nepohody,
ani si nedovedu představit,
jaké by to bylo, bez něj být.
Je zkrátka součástí mého života,
s ním mě nikdy netrápí samota,
má samé dobré vlastnosti
a rozdává plno radosti.
Všichni ho zkrátka musí mít rádi,
a ač život úprkem
pádí rok za rokem,
jsme pořád nejlepší kamarádi.

 

 

 

 

Je večer a já sedím u okna
a tiše dívám se do oken spáčů,
slza mi teď z oka ukápla,
sama nevím proč, já potichu pláču.

Prý za slzu nestojí ani
ti lidi, co Tě odhodí,
ti lidi, co Tě klidně zraní,
kvůli nim se prý plakat nehodí.

Proč ale lidi jsou tak zlí?
Vždyť přece srdce mají,
tak proč Tě nejdřív okouzlí,
pak Tě jen pomlouvají?

Ta slova umí ublížit
a umí mnohem víc,
ona umí vzít chuť dál žít
i sílu odpověď na ně říct.

A dál slza stéká po tvářích,
dál jenom chladí na lících,
je tma, teď venku se rozzáří
hvězdy, co pomáhají svítit měsíci.

Dívám se, dívám, na nebe,
kde spousta hvězd tak bliká
a vzpomínám teď na Tebe,
na to, co jsi mi říkal.

Říkal jsi, proč se takhle trápíš?
Vždyť já Tě jinou znám
a tímhle pláčem čas jen ztratíš,
to já sám dobře znám.

Musíš se dívat kolem sebe,
je víc, než myslíš, lidí,
těch, co chtějí být blízko Tebe
a neradi Tě smutnou vidí.

Nestojí Ti za trápení
ti lidi, co jen ubližují,
ona se nikdy nezmění,
oni svou nenávistí žijí...

Je zvláštní, co dokáží slova,
umí potěšit i ublížit,
mně tyhle věty dávaj znova
zpět sílu zas dál jít.

Pro mě znamenají fakt moc,
víc, než jde říct jen slovy,
dík Tobě věřím, že až přejde noc,
přijde po ní den nový.

Ten vážně přišel po chvíli
a venku zase svítá,
motýli, kteří dosnili,
teď poplašeně lítaj.

Venku, na louce je plno jetele,
mezi ním se jeden třepotá,
dík Tobě už vím, že přátelé
jsou květiny v zahradě života.

 

 

 

Pravý přítel, jenž tě v srdci chová,
nezná sladká, lichotivá slova,
pravdu poví, i kdyby jsi trpěla,
pravdu poví, i kdyby zabolela.

 

 

 

Když se na Tvou fotku podívám,
je mi u srdce tak nějak zvláštně,
z písmenek slůvka skládám, jsou to tyto básně.
Jsou psané pro Tebe, jsou psané od srdce
a je mi jedno, jestli je
jaro, léto, podzim, zima či Vánoce.
Ta slůvka někdy bolí, někdy pohladí,
někdy i víc než tisíc vět nahradí.
Na nebi svítí jasné hvězdičky,
ze země vypadají jak stříbrné kuličky...

 

 

 

Přátelství je ta nejlepší věc,
co obyčejný člověk může mít.
Přátelství ti zůstane,
a nikdo ti ho už nemůže vzít.
Je to jako květina,
která v suchu uvadne,
ale když ji zaliješ,
nikdy ti už nezvadne.

 

 

 

Ne každý je ti přítelem, kdo na oko se ti staví,
kdo v neštěstí tě neopustí, to je přítel pravý...
Proto při volbě přátel svých vždy opatrný buď
a nikdy podle zevnějšku, jen podle srdce suď!

 

 

 

Držím Tvou dlaň, mám pocit štěstí,
že jsi, že Tě nikdy neztratím,
protože nezradím, to vím
a Tobě, můj nejvěrnější kamaráde, věřím.
Nechci psát verše ani romány,
pouze Ti podat ruku,
kdykoliv se budeš chtít zachytit, opřít
- budu tady pro Tebe.
Pravé přátelství je veliký poklad
a já tedy dnes mohu říci
- jsme bohati, ač bez koruny v kapse,
ale jsme - já a ty, ty a já.

 

Jsem citlivka, co se hned rozbrečí,
i drsňák, s kterým jsi v bezpečí.
Jsem snílek, co létá po hvězdách,
a zároveň blázen, co blázny má rád.
Jsem malý anděl, co se vznáší nad zemí,
někdy i čertík, co o lumpárnách ví.
Jsem přítel, co nikdy nezradí,
i naivka, co o lepším světě sní.
Jsem trochu trhlá a trochu ne,
jsem taková a jiná ne.